|
|
Využití mechů a lišejníku pro hodnocení přítomnosti kovů v ekosystému
Pavlovičová, Adriána ; Vávrová, Milada (oponent) ; Komendová, Renata (vedoucí práce)
Předložená bakalářská práce se zabývá využitím mechů a lišejníků jako rostlinných bioindikátorů k hodnocení znečištění životního prostředí kovy. Definuje zdroje kovů v životním prostředí, popisuje morfologii jednotlivých druhů mechů a lišejníků. V poslední části se zmiňuje o metodách aktivního biomonitoringu, při kterých se využívají mechy i lišejníky, a navrhuje konkrétní druhy mechů a lišejníků, které by se daly použít k hodnocení znečištění životního prostředí platinovými kovy.
|
|
|
Vlasy jako bioindikátor kontaminace rizikovými prvky
Zmijová, Marie ; Řezáčová, Veronika (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Použití vlasu jako bioindikátoru kontaminace životního prostředí rizikovými prvky se stává stále běžnějším. Předložená bakalářská práce se zabývá použitím této matrice k analýze pomocí voltametrické metody. Zaměřuje se na optimalizaci metody stanovení koncentrace kadmia, mědi, olova a zinku v reálných vzorcích vlasů a sleduje vlivy působící na inkorporaci daných prvků do vlasového vlákna. Přítomnost zinku a mědi byla potvrzena ve všech analyzovaných vzorcích. Kadmium bylo možné kvantifikovat pouze v jednom vzorku. Vliv pohlaví a věku na množství prvků nebyl prokázán. U olova byla pozorována souvislost s kouřením, přičemž u kuřáků byly nalezeny vyšší koncentrace než u nekuřáků.
|
|
|
Stanovení palladia metodou ET-AAS po předchozí prekoncentraci na pevných sorbentech
Hajdová, Jana ; Čelechovská, Olga (oponent) ; Komendová, Renata (vedoucí práce)
Teoretická část této diplomové práce se zabývá charakteristikou palladia, jeho využitím především v automobilových katalyzátorech, výskytem v životním prostředí, bioakumulací a zdravotními riziky působícími na člověka. Dále jsou uvedeny základy biomonitoringu a shrnuta vhodná biomonitorovací metoda pro zachycení polétavého prachu. Také jsou popsány vhodné metody prekoncentrace a stanovení palladia. Předmětem experimentální části práce je popis a zhodnocení podmínek optimalizace prekoncentrační metody SPE za použití sorbentů silikagel C18 a QuadraSil TA. Optimalizace podmínek metody elektrotermické atomové absorpční spektrometrie ET – AAS. A následné stanovení palladia pomocí optimálních podmínek ET – AAS ve zpracovaných reálných vzorcích v podobě vystavení lišejníku (Hypogymnia physodes) působení automobilové dopravy ve městě Brně.
|
|
|
Bioindikátory - jejich role při hodnocení stavu životního prostředí
Winklerová, Lucie ; Doležalová Weissmannová, Helena (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Předložená bakalářská práce se zabývá využitím rostlinných a živočišných bioindikátorů při hodnocení stavu životního prostředí. Bioindikátory jsou v práci rozděleny podle ekosystému, pro který jsou používány, na bioindikátory vodního a terestrického ekosystému. Dále jsou rozděleny podle skupin analytů, které jsou prostřednictvím nich indikovány. Pozornost v práci je věnována vybraným rizikovým prvkům, polycyklickým aromatickým uhlovodíkům a polychlorovaným bifenylům. Přítomnost těchto xenobiotik v životním prostředí je ovlivněná zejména lidskou činností. Především jednotlivá odvětví průmyslu a automobilová doprava jsou trvalými zdroji kontaminace ekosystému těmito xenobiotiky. Nemalý vliv na znečišťování ekosystému organickými a anorganickými kontaminaty měla také neuvážená aplikace některých hnojiv v zemědělské výrobě. Biondikátory jsou využívané pro krátkodobý i dlouhodobý monitoring těchto kontaminantů. Význam bioindikace a bioindikátorů je velký; s jejich pomocí lze nejen posoudit přítomnost xenobiotika v daném prostředí, vývoj jejího výskytu, zdroje znečištění, ale jsou nezbytné i při hodnocení jeho biologického účinku a jím vyvolaných reakcí a mechanismů u sledovaného organismu. Biomonitoring je dnes již nezbytnou součástí ochrany životního prostředí, právě z důvodu sledování přítomnosti a transportu kontaminantů.
|
|
| |
|
|
Vliv intenzity hospodaření při obnově dubových porostů v oblasti soutoku Dyje a Moravy na diverzitu pavouků (Araneae)
Rychlá Hulejová, Petra
V této diplomové práci byla zkoumána intenzita hospodaření (přítomnost mechanické přípravy půdy) pasek po vytěžení porostu a její vliv na společenstva pavouků. Pro výzkum bylo vybráno 10 ploch, které byly rozdělené na 5 ploch intenzivně obhospodařovaných a 5 ploch extenzivně obhospodařovaných. Na každé z ploch byl umístěn odchytový transekt zemních pastí. Sběry probíhaly v datech: 18. 05. 2021, 17. 06. 2021, 19. 07. 2021, 19. 08. 2021, 01. 10. 2021. Celkem bylo odchyceno 7001 jedinců patřících do 16 čeledí a 85 druhů z toho 12 druhů spadalo do Červeného seznamu chráněných druhů v České republice. Nejhojnějším druhem byla Pardosa lugubris a z druhů z Červeného seznamu Trochosa spinipalpis. Nejpočetnější čeledí zjištěnou v rámci výzkumu byli zástupci čeledi Linyphiidae. Primárně v rámci výzkumu za pomocí zemních pastí byli odchyceni jedinci se strategií lovu ground hunters. Byla ale také přítomna celá řada síťových druhů. Počet druhů byl signifikantně vyšší na plochách extenzivně obhospodařovaných bez mechanické přípravy půdy. Ochranářská hodnota a početnost vzácných a ohrožených druhů byla také výrazně vyšší na plochách pod extenzivním hospodařením. Dále bylo zjištěno, že vliv hospodaření neměl vliv na celkovou početnost pavouků. Mezi významné faktory ovlivňující druhovou kompozici pavouků patřila vegetační pokryvnost a přítomnost drobných zbytků dřeva pokrývající půdní povrch. Dle výsledků lze konstatovat, že extenzivní způsob hospodaření má pozitivní vliv na pavouky. Proto tento typ hospodaření doporučuji jako vhodný způsob, který by se dále mohl využívat při obnově dubových porostů v oboře Soutok, případně i na jiných územích s cennými lužními porosty.
|
|
|
Abnormal shapes of diatoms induced by elevated concentrations of chemical substances.
Budd, Dagmar Marguerite ; Kulichová, Jana (vedoucí práce) ; Woodard, Kateřina (oponent)
Práca porovnáva tradičné metódy biomonitoringu a moderný prístup využívajúci fluktuačnú asymetriu ako meradlo vývojovej nestability na spresnenie metód biomonitoringu s dôrazom na vplyv toxikogénnych látok v sladkovodnom prostredí. V ďalšej kapitole sú informácie o formách znečistenia, pričom práca je primárne zameraná na znečistenie ťažkými kovmi a analýzu vplyvu zvýšených koncentrácií týchto kovov na rozsievky, zelené riasy a iné protistné organizmy. Ťažké kovy sú najčastejšou príčinou vzniku teratologických zmien, preto sú uvedené teratológie na vnútrobunkovej úrovni a v morfológii protistných organizmov, ktoré tieto kovy spôsobujú. Ďalej sú porovnávané vplyvy ťažkých kovov medzi jednotlivými skupinami protistných organizmov navzájom. V rámci niektorých skupín sú uvedené návrhy fykoremediačných opatrení, ktoré by mohli byť do budúcnosti ekologickým riešením čistenia vodných tokov. Kľúčové slová: fluktuačná asymetria, vývojová nestabilita, geometrická morfometrika, teratológie, rozsievky, morfologické asymetrie, ťažké kovy, biomonitoring
|
|
|
Dynamika a struktura rozsivkových společenstev v tocích napájených ledovcem a/nebo prameništní vodou.
Prüherová, Alžběta ; Kulichová, Jana (vedoucí práce) ; Žárský, Jakub (oponent)
Alpské potoky a jejich řasová společenstva se v posledních letech stále více potýkají s vlivy klimatické změny, spojené především s ústupem a odtáváním ledovců. Právě ledovce jsou významným hydrologickým zdrojem pro ekosystémy vysokohorských areálů, které jsou ohroženy zvyšujícími se teplotami, působícími v těchto oblastech výrazněji než v nižších polohách. Kvůli probíhajícímu ústupu ledovců dochází stále častěji k přimíchávání ledovcové vody do prameništních toků. Tato ledovcová voda má výrazně odlišné vlastnosti a tak může být výrazným původcem změn v rozsivkové biodiverzitě Alpských akvatických ekosystémů Manipulovaný experiment této práce probíhal od července do září 2020 ve Švýcarských Alpách. Pomocí trvalých rozsivkových preparátů vytvořených ze vzorků z experimentálních kanálků byly analyzované změny nastávající při přimíchávání ledovcové vody do prameništních toků a změny při přimíchávání prameništní vody do toků napájených ledovcem. Změny v rozsivkových abundancích byly porovnány s faktory prostředí jako je např. teplota, pH, turbidita nebo konduktivita. Ledovcový tok se vyznačoval výrazně nižší teplotou, vyššími hodnotami konduktivity a turbidity, vyšší saturací kyslíkem a také vyššími hodnotami pH v porovnání s potoky prameništními.Oba typy zkoumaných toků měly přibližně stejné druhové...
|
|
|
Využití mechů k biondikaci atmosférické depozice
Ullmannová, Adéla ; Hůnová, Iva (vedoucí práce) ; Vindušková, Olga (oponent)
Atmosférická depozice znečišťujících látek představuje významný environmentální problém, který může mít závažný dopad na ekosystémy a lidské zdraví. Proto je sledování tohoto procesu nezbytné pro posouzení jeho dopadů a vypracování účinných strategií k jejich zmírnění. Tato bakalářská práce je rešerší literatury, která se zabývá využitím mechů jako bioindikátorů atmosférické depozice. Mechy jsou citlivé na změny prostředí a akumulují znečišťující látky z atmosférické depozice, což z nich činí běžně užívané bioindikátory atmosférické depozice. Práce shrnuje různé typy znečišťujících látek, které se mohou usazovat v atmosféře a metody používané k odběru a analýze vzorků mechů. Dále se zabývá faktory, které ovlivňují reakci mechů na atmosférickou depozici, jako jsou druhové rozdíly, zeměpisná poloha a podmínky prostředí. Diskutuje o výhodách a omezeních jejich využití jako bioindikátorů. K lepšímu pochopení vztahu mezi mechy a atmosférickou depozicí je zapotřebí dalšího výzkumu a vylepšení jednotného protokolu, který by standardizoval metody a zvýšil jejich účinnost k mezinárodnímu monitorování znečištění životního prostředí. Celkově práce zdůrazňuje význam monitorování atmosférické depozice a poskytuje cenné poznatky o potenciálu mechů jako bioindikátorů pro hodnocení úrovně znečištění. Díky dalšímu...
|
|
|
Diatoms as bioindicators for tracking freshwater salinization.
Severa, František ; Kopalová, Kateřina (vedoucí práce) ; Dobiáš, Jakub (oponent)
Tato práce je zaměřena na vztah rozsivkových (Bacilariophyta) společenstev ke konduktivitě a využití tohoto vztahu k monitorování salinity sladkých vod. Salinita zvyšující se kvůli antropogenním vlivům se v poslední době stala ohrožením pro mnoho sladkovodních habitatů, kvůli nárůstu antropogenních zdrojů solí, jako jsou soli používané na zimní údržbu silnic, odpadní vody nebo hnojiva. Tento problém navíc zhoršuje fakt, že jsou soli koncentrovány zvýšeným odparem spojeným se změnou klimatu. Zasolování ekosystémů má přímý vliv na fyziologické procesy přítomných organismů, a protože schopnost se s tímto stresem vyrovnat se mezi jednotlivými organismy liší je výsledkem také změna společenstva. Tím se může salinita nepřímo podílet na poškození ekosystémových služeb využívaných člověkem. Kromě toho, pro některá využití, jako je zdroj pitné vody nebo vody pro zalévání, je problém již salinita samotná. Stejně jako na ostatní organismy, působí salinita i na rozsivky. Pro ně je to, respektive konduktivita jako zástupná hodnota, dokonce jeden z nejsilnějších vlivů určující složení jejich společenstev. Tento těsný vztah je způsoben různou adaptací jednotlivých druhů lišících se v adaptačních mechanismech jako je tvorba osmolytů, extracelulárních polymerických látek nebo přizpůsobení morfologie. Využití...
|
host ::
RSS.